BK Slavoj Litoměřice: Prioritou zůstávají děti a mládež, říká Mayer

11.12.2016

Litoměřice – Konec roku znamená i polovinu basketbalových mistrovských soutěží. Jak si vedou hráči Slavoje Litoměřice zhodnotil předseda klubu Josef Mayer.
 

 

Do sezony jste vstupovali s cílem udržet výkonnost zejména mládeže na stejné nebo vyšší úrovni než vloni, u mužů potom dostat se opět do play – off a následně si stanovit další cíle. Jak se tedy basketbalová sezona vyvíjí?


Vždy se snažím být v hodnocení našich celků objektivní. Když to vezmu po kategoriích, tak soutěžní basket od U11 do U13, který se odehrává v krajském měřítku cestou turnajů je o tom, aby se děti dostaly do soutěžního prostředí, měly ze hry radost a naučily se hrát kolektivně. Je to i určitý trend, abychom se zbytečně nehonili jen za výsledky, ale dbali zejména na kvalitu hry. Proto je hodnocení těchto soutěží trochu jiné. Dnes se diskutuje o tom, zda je národní finále těchto kategorií vůbec potřebné a jak na něj nahlížet. Přednost má dobrý pocit dětí ze hry a jejich postupné krůčky vpřed, a to se nám snad i daří.

 

Co kategorie U14 a U15?
V těch se hrají ligové soutěže ve skupinách, ze kterých se postupuje do extraligy, která se hraje vždy po novém roce. Zde nám již na výsledcích záleží více. Je poznat, jak jsme se dětem věnovali počínaje přípravkou, které děti jsou více pohyblivé a které více přemýšlivé, nebo obojí.

V obou kategoriích jsme postoupili do extraligy a velice si vážíme práce trenérů i výsledků dětí. Je to tak trochu i naší povinností, být mezi nejlepšími, protože jsme Sportovním centrem mládeže MŠMT pro Ústecký kraj, který nám poskytl společně s městem Litoměřice dotaci. Jsme za ni rádi a děkujeme. Čekají nás opět cesty po celé republice, což je hlavně pro trenéry velmi náročné. Zde patří poděkování i rodičům dětí, kteří se snaží pomoci nám s organizací a dopravou k utkání.

Daří se vám vysokou výkonnost držet i ve věku kadetů a juniorů?
Kdo se pohybuje kolem sportu dětí a mládeže, dobře ví, že existuje určité rozhraní, ve kterém je třeba se zabývat srovnáním, tedy výsledky týmů v soutěžích. To se týká kategorií U17 a U19. Zde je již možno pozorovat talenty, jejich basketbalové myšlení, cit pro hru a smysl pro týmový výkon. Jsem rád, že máme možnost sledovat cestu našich hráčů z U17 v extralize. Potenciál, který máme, dává naději, že se nám podaří postoupit do play off. Dále se uvidí.

V kategorii U19 jsme se v rámci kraje dohodli, že se extraliga bude hrát v Chomutově, který má pro tuto sezonu lepší hráčský potenciál než my. Náš vlastní tým v U19 hraje ligovou soutěž, je na druhém místě. Soutěž hraje vlastně tým U17 s našimi hráči Bohuslavem, Kmochem, Kynzlem a Maxou. Musíme si včas říci, jakou cestou se dáme v dalším ročníku, a to podle výsledků Chomutova v letošní extralize. V každém případě chceme v příští sezoně hrát obě extraligy v Litoměřicích.

 

A jak hodnotíte průběh sezony dospělých?
Chceme být vždy nejlepší a jak říká náš trenér Tomáš Eisner, vždy jedeme vyhrát. To, že nejsou hráči, je dlouhodobá situace a netýká se jenom basketbalu. Je to nekoncepčnost v oblasti celého českého sportu. Do sportu často hovoří lidé, kteří o něj mají zájem jen z důvodů finančních penězovodů, jak říká jeden můj kamarád. Vůbec je nezajímá strategie a další rozvoj. Doufám, že se to někdy zlepší. Ale k výsledkům.

Ve II. lize jsme s B týmem ve své skupině na druhém až třetím místě. V neděli ve 13:45 hrajeme doma derby s Ústím. Věřím, že vyhrajeme a přečkáme nový rok na stejném místě, jako jsme nyní. První tým v I. lize byl na začátku sezony oslaben o Soukupa a Kubizňáka, kteří ukončili sportovní kariéru. Michal Šotnar musel na opakovanou operaci s kotníkem, Saša Novák se zranil hned v prvním utkání s Pískem.

Že jsme na třetím místě, to zavinila určitá nekoncentrovanost našich hráčů na utkání s USK, Hradcem a GBA. Dalo by se říci, vždy dobrý začátek, ale špatný konec. Potěšilo nás poslední vítězství v atleticky laděném Písku a nyní se těšíme na nedělní domácí utkání se Sokolem Pražským v 16 hodin. Na pozici, která se po odchodu Míry Soukupa a Tomáše Kubizňáka nedá jen tak zacelit, se nám podařilo sehnat posilu. Tou je bosenský rodák Admir Alič ročník 1984, který ještě 26. listopadu hrál za Ostravu a v neděli, pokud všechno dobře dopadne, nastoupí za náš tým. V Litoměřicích má zázemí a my jej s otevřenou náručí přivítáme i v klubu. Budeme rádi, když se začne podílet i na výchově mládeže. Ve výhledu se nám ukazuje ještě další zkušený hráč, čekáme však stále na jeho reakci. Cílem je play – off, dále se uvidí.

Na závěr tradiční dotaz, co Kooperativa NBL?
Nic takového nezamýšlíme. Zamýšlíme se spíš nad tím, co si kdo představuje pod pojmem profesionální soutěž, ale to by bylo na dlouhé a filozofické rozjímání, které sem zatím nepatří. Naší prioritou zůstávají děti a mládež.

V klubu nám postupně vyrostl špičkový trenér Honza Šotnar, do kterého vkládám budoucnost litoměřického basketbalu. Chtěl bych, aby se kolem něj vytvořila skupina dalších šikovných trenérů a funkcionářů, kteří někdy naváží na naši činnost. Děkuji všem kolegům z klubu za jejich práci, hráčům za jejich výkony a všem i našim věrným fandům přeji krásné a spokojené vánoční svátky a mnoho zdraví v novém roce. Nakonec přidám naše zvolání Slavoj – ahoj!

 

Please reload