Honzo, po 6 letech opouštíš Litoměřice a přesouváš se do KNBL. Jaké vzpomínky budou na Litoměřice převažovat? 

Jednoznačně ty pozitivní… ony vlastně ani negativní vzpomínky nejsou. Samozřejmě, občas jsme zažívali hořké porážky, někdy jsme měli s některými hráči/trenéry ostřejší výměnu názorů, ale nic, co by ve mě zanechalo negativní vzpomínky. Naopak, od začátku mě celý klub a lidé kolem litoměřického basketbalu přijali a já jsem od všech cítil velikou podporu. Poznal jsem zde několik opravdových přátel, kteří se pro mě stali rodinou.Ačkoliv jsme s mládeží neoplývali skvělými výsledky, všichni, se kterými jsem pracoval, žili pro litoměřický basket a byli rádi, že mohli své znalosti a dovednosti předávat dalším. Za to jsem jim moc vděčný! Bylo to prostředí, ve kterém jsem se cítil dobře a do kterého se pokaždé moc rád vracím. 

V Pardubicích se znovu setkáváš s Honzou Šotnarem, jak se těšíš na spolupráci s ním? 

Na spolupráci s Honzou se moc těším. Když mě vedení Pardubic oslovilo (později i sám Honza Šotnar), vnímal jsem to jako příležitost plynulého přechodu z mládežnického basketbalu do profesionální mužské soutěže. Právě jméno mého bývalého kolegy z Litoměřic mělo na mé rozhodování výrazný vliv. Věřím, že si s Honzou nejen po lidské, ale i po trenérské stránce „sedneme“ a že vytvoříme tým, který bude úspěšně reprezentovat pardubický basketbal.

Jaká vlastně bude tvoje role v Pardubickém týmu? 

Ono jich bude víc… v podstatě budu plnit tři role. Spolu s Honzou Šotnarem a šéftrenérem mládeže Dušanem Pandulou budeme zodpovědni za rozvoj a následné zapojení talentovaných hráčů do týmů U23 a KNBL. Z pozice hlavního trenéra pak povedu tým U23, který bude působit v 1.lize mužů a tou časově nejnáročnější rolí bude asistent trenéra pardubického áčka (KNBL). Každá z těchto pozic obsahuje jiné povinnosti a kompetence, takže to bude velmi pestrá práce, na kterou se moc těším. 

S tvým týmem 1. ligy se budeš účastnit turnaje O Štít města Litoměřice, těšíš se na návrat na litoměřickou palubovku?

Samozřejmě, že se těším. Osobně budu koučovat před „domácím“ publikem, tak doufám, že zase v Liťáku zažijeme pořádnou kulisu – ať už pro nás nebo proti nám?.Přijedeme s výrazně mladým týmem, který by se měl prezentovat rychlou a agresivní hrou. Hrou, která by měla bavit jak hráče, tak i diváky. Vzhledem k minimu společných tréninků se nemůžeme nijak zvlášť spoléhat na sehranost týmu nebo třeba taktickou vyspělost... Budeme se proto muset opřít právě o 40 minut tvrdé, zodpovědné práce na obranné polovině a rychlého přechodu do útoku. 

Honzovi za celý litoměřický basketbal děkujeme za jeho odvedenou práci a držíme mu palce v jeho další trenérské cestě 
Ahoj Slavoj!