Jak bys celkově zhodnotil uplynulou sezónu a co považuješ za největší úspěch?

• Nerad bych vypichoval něco konkrétního. Pro mě je asi nejdůležitější, že se jako klub zlepšujeme. Dokázali jsme zapracovat několik mladých trenérů, na čemž má velký podíl hlavně náš šéftrenér Tomáš Bukovec. Rozvinula se kondiční a silová příprava, fyzioterapie či prevence zranění. To jsou věci, na kterých dál chceme pracovat a posouvat je v rámci klubu. S veškerým naším úsilím pak jistě přijdou i lepší výsledky, což bylo vidět již letos, kdy se U11 dostala na MČR, U15 hrála extraligu a U17 vyhrála ligu U17 a bude hrát baráž o postup do extraligy. Ne vždy je to ale „jen“ o výsledcích a my všichni kolem hlavně chceme, aby to děti bavilo a chodily k nám rády.

Překvapil tě někdo z hráčů svými výkony?

• Pokud je to myšleno z hlediska A-týmu, ani bych neřekl, že někdo úplně překvapil. Pro mě osobně bylo skvělé, že se tým dostal do TOP 6. Tím jsme si určitě splnili cíle, které jsme měli. Dál se snažíme zapracovávat mladší hráče a s tím samozřejmě kvalita hry občas trpí. Ale obecně z pohledu výsledků „áčka“ to byla povedená sezóna a já pevně doufám, že na ni navážeme i v další sezóně.

Jak náročné je dnes vést basketbalový klub a daří se podle tebe v Litoměřicích budovat silné prostředí?

• Dnešní doba je náročná obecně, takže jako všechno i tohle stojí nemalé úsilí. Nicméně pokud má člověk ten sport rád (což si dovolím v mém případě říct, basket miluju), tak se spousta věcí dá skloubit. Pro mě je asi nejtěžší skloubit svou práci, „šéfování“ klubu a do toho být tátou a manželem. Času občas není moc. Do toho moji oba synové také hrají basketbal (překvapivě :-)) a člověk chce být na jejich zápasech a podporovat je. Mou snahou je obklopovat se lidmi, kteří mají basketbal rádi a mají chuť ho dál v Litoměřicích posouvat. A to se nám snad pomaličku daří.

V čem udělal klub podle tebe během roku největší posun?

• V mých očích jsou to přesně ty věci, o kterých jsem mluvil v první otázce. Ať už je to fyzio, silová příprava či sociální sítě. Obecně pracujeme více systémově a klub má jasně danou identitu v podobě mládeže. Do té chceme šlapat, co to jde :-). Takže šup rodiče, děti na basket…

Co tě na práci kolem basketu pořád nejvíc baví?

• Nejvíc mě baví práce s lidmi. Myslím, že jsme si na sebe už všichni zvykli a jsme více na jedné vlně. Trenéři pochopili, co očekávám a kam chceme společnými silami klub směřovat. Ale zase bych se opakoval. Vše je o každodenní mravenčí práci. A mít ten basket doopravdy rád. Bez toho to na takové úrovni dělat nejde. Takže děkuji všem, kteří se jakkoliv podílejí na chodu klubu a všemožně pomáhají. DÍKY.